Ne 24. září    slaví: Jaromír
Kategorie: USA

New York City 25.09.2013

První den v NYC se vypořádáváme se systémem MHD a vydáváme na prohlídku Dolního Manhattanu, 5. Avenue a den zakončujeme na vyhlídce the Top of the Rock v Rockefellerově centru.

Probouzíme se celkem odpočaté do slunného dne. Za okny je slyšet ruch velkoměsta, a tak se konečně vyhrabeme z postele. Dáváme si rychlou sprchu a malou snídani (kafe a mini-koblížky). Snídani jsme v ceně neměly, proto nás i tak malá svačinka mile překvapila… zvlášť to kafe :-). Už nadobro se loučíme s Verčou, která se přesouvá za kamarádkami, domlouváme cenu za úschovu zavazadel (usmlouvaly jsme ji za polovinu, pánovi jsme se evidentně líbily :-D) a pak už míříme vstříc velkoměstu.

Ačkoliv se nepovažuji za člověka, který by měl problém se zorientovat v cizích městech, tak Manhattan byl vskutku oříšek. Na první pohled vše připadá snadné – názvem většiny ulic je číslo s označením, zda se jedná o západní či východní část. Následně stojíte před hostelem a zíráte do mapy, víte naprosto přesně, kde je to zatracené metro, kterým směrem se k němu vydat… ale v realitě se rozhlédnete doprava, pak doleva a  v té chvíli vám každý směr přijde jako západ a vy jste v háji. Takže není divu, že jsme se několikrát vydaly opačným směrem, a tak se cesta k vcelku blízké stanici metra protáhla.

Zorientovat se na Manhattanu je složité, ale mnohem složitější je zorientovat se pod Manhattanem. Na nejbližší stanici metra jsme si koupily třídenní lístek na MHD. Měly jsme v plánu několik přejezdů, a tak nám celodenní jízdenky na 3 dny přišly jako nejlepší řešení. Měly jsme dokonce i mapu zdejší podzemky… ale ve většině případů nám byla k ničemu. To si tak jdete podle mapy, barviček a šipek přímo v metru a čekáte, že na tomto nástupišti opravdu zastaví vlak, který by měl podle směru na šipce dojet na dolní Manhattan, abyste následně zjistily, že jede úplně jiným směrem. Zlatý Londýn. Zjistily jsme, že i když ten složitý systém konečně pochopíte, stejně vás něčím překvapí a vy opět zůstanete trčet na špatné straně.

Naše první kroky mířily ke stanici Grand Central Terminal. Toto nádraží patří k největším nádražím na světě. Táhne se od 42. až po 97. ulici a má celkem 44 nástupišť a 67 kolejí. My jsme však s Marťou nakoukly jen do hlavní budovy, kde se nachází dlouhá hala s mramorovou podlahou, v jejímž středu se nachází hodiny s ciferníky obrácenými do všech čtyř světových stran. Je zde hodně obchodů a restaurací, pokud má člověk hlad, Grand Central Terminal je prý výborným místem… my jsme však žádnou specialitu na tomto nádraží nevyzkoušely.

Metrem jsme pokračovaly na dolní Manhattan. Zastavily jsme se na Union Square Park, kde se nachází socha prvního prezidenta USA – George Washington. Dle popisku se jedná o nejstarší sochu v NYC, postavenou v roce 1865 H. K. Brownem.

Dál jsme se přesunuly k Washington Square Park. Tento rozsáhlý park byl, jak už název vypovídá, pojmenován po prvním prezidentovi USA. Uprostřed parku najdeme kruhové náměstí s fontánou a obloukem Washington Square Arch, který byl postaven již roku 1889. Za obloukem se nachází nejznámější ulice v NYC – 5. Avenue. S Marťou jsme si sedly k fontáně a na chvíli se kochaly výhledem. Chvílemi byla mezi sprškami vody vidět i duha. Bylo krásné počasí a celkem vedro. Voda s fontány nás sem tam ošplíchla, což nám v tu chvíli přišlo vhod :-).

Odpoledne jsme pokračovaly k Empire State Building. Marťa si zvolila cestu pěšky, zato já se svezla oblíbeným metrem. Z předchozího dne v D.C. jsem si přivezla obří puchýře na chodidlech a byla jsem ráda, že ujdu aspoň něco. Štvalo mě to, raději bych si to prošla pěšky, ale co se dalo dělat… holt když někdo neumí pořádně šmatlat.

Empire State Building mě ničím nezaujala. Obyčejný mrakodrap. Dovnitř jsem jen tak nakoukla, ale přes security už se mi procházet nechtělo, a tak jsem pokračovala dál po 5. Avenue k budově národní knihovny.

The New York public library se nachází jen pár bloků od Empire State Building. Jedná se o jednu z největších veřejných knihoven na světě, nachází se zde kolem 20 mil. knih. Vchod do mramorové budovy střeží sochy dvou lvů, původně pojmenovaných podle zakladatelů – Leo Astor a Leo Lenox… později však dostaly sochy oficiální názvy „Patience“ a „Fortitude“. Budova posloužila také jako kulisa několika známým filmům – např. Spiderman, Den poté či Stroj času.

Je zde free Wifi, a tak jsem se zde chvíli zdržela a čekala jsem na Marťu, která dorazila chvíli po mě.

Poslední zastávkou toho dne byla vyhlídka na vrcholu GE Building, což je největší budova v Rockefeller Center - the Top of the Rock. Daly jsme jí přednost před vyhlídkou na vrcholu Empire State, protože nás zaujala svým výhledem. Vstupné nás stálo 25 dolarů. Budova má 259 metrů a 70 pater, sídlí zde televize NBC.

Výtahem jsme se dostaly do nejvyššího patra a vstoupily na vyhlídku, která má několik teras. Ničím nerušený výhled a prostor pro fotky je však z té nejvyšší. Na jedné straně jsme mohly pozorovat rozsáhlý Central Park, který byl takřka přímo pod námi, na straně druhé Empire State Building v celé své kráse. V dálce byla vidět i nově postavená budova One World Trade Center, přezdívaná Freedom Tower.

Vzhledem k pozdnímu odpoledni jsme neměly nejlepší světelné podmínky pro focení, výhled byl přesto dechberoucí. Můj žaludek sice při pohledu dolů dosti protestoval, ale bylo mu to k ničemu… pro tentokrát jsem svůj strach z výšek překonala, ačkoliv respekt zůstal na svém místě. Tam nahoře vám vše přijde tak strašně malé, jako by to bylo postaveno z lega. Najednou zapomenete, že se nacházíte na nejrušnějším místě Spojených států.

Když se začalo připozdívat, vydaly jsme se do našeho hostelu vyzvednout batohy. Náš hostel Budget Inn se nacházel na východní straně 34. ulice. Ačkoliv to na mapě vypadalo celkem blízko, bylo to několik bloků, a tak jsme opět skočily na metro.

Marťa měla potíže s jízdenkou a nepustilo jí to přes turnikety. Musela počkat několik minut, než to mohla zkusit znovu. Batohy jsme si musely vyzvednout do určité hodiny a taky jsme měly sraz s Ivou, která se vracela z Washingtonu D.C., a tak jsem jela napřed. Dostala jsem se na správnou zastávku, ale opět jsem se vydala špatným směrem. Orientace je zde tak snadná, až se stane komplikovanou. Po chvíli bloudění jsem se konečně dostala do hostelu, vyzvedla batohy a čekala na Marťu. Ta se dostavila až téměř za hodinu… nebyla jsem jediná, kdo zabloudil.

Ivu jsme naštěstí našly na místě srazu. Další dvě noci jsme měly spát u Angie přes couchsurfing. Měla byt pár bloků od Central parku. Celkem snadno jsme našly vysoký dům a s úlevou vešly dovnitř. Překvapil nás vrátný a nasměroval nás ke správnému bytu… přesně jako z amerických filmů :-).

Angie byla skvělý hostitel. Bylo vidět, že couchsurfingem opravdu žije. Každý týden je u ní nějaký host z té či té části Země. Většinou hostí několik couchsurferů naráz. V bytě s ní bydlela i její spolužačka z univerzity, takže je tam pořád živo. Asi jako byty v Anglii, i ten v NYC byl maličký. Tři pokoje, obývák a pidi kuchyně, kde se člověk téměř ani neotočil. S námi tam byla ještě jedna holčina z Amsterodamu a mladý německý pár, takže převažoval starý kontinent :-).

S Marťou a Ivou jsme měly pro sebe obývák, jelikož jsme si z našeho kempinku po západě USA přivezly svoje postele s celou výbavou - karimatky a spacáky. Chvíli jsme klábosily s ostatními a pochytily několik dobrých rad, co v NYC vidět a zažít a nakonec jsme unavené padly do spacáku.

<< Předchozí článek  --  Další článek >>

 

Fotogalerie: New York

print Formát pro tisk

Komentáře rss

Přidat komentář >

Nebyly přidány žádné komentáře.

© 2010 - 2013 Cestování - Cathia.cz   •   Design made by Cathia © 2013  •   CMS - Sunlight