Pá 20. září    slaví: Oleg
Kategorie: Road Trip na sever od slunce - 2016

Den 16 a 17 – Smögen, Göteborg, Kodaň a cesta domů

Náš road trip je u konce, dodávky se rozdělují a domů míříme zvlášť. Naše dodávka ještě cestou navštěvuje vesničku Smögen, Göteborg a k večeru se zastavujeme i na prohlídku Kodaně.

13.08. – 14.08.2016

Dnešní ráno vypadá slibně. Dokonce se ukázalo i sluníčko, tak kolem něj našlapujeme opatrně, abychom jej nevyplašili. První auto vyjelo asi hodinu před námi a už nadobro se trhlo, chtějí se vrátit do ČR dřív. My nikam nespěcháme, máme v plánu ještě pár zastávek.

SmogenProjíždíme kolem pobřeží a počasí nám stále hraje do karet. Když zastavujeme ve vesnici Smögen, je krásné azuro, jen sem tam malý mráček propluje oblohou. Procházíme se po útesech, nasáváme mořský vzduch a obdivujeme zdejší plachetnice. O kousek dál nás překvapují pěkně zbarvené domečky, kterými je vesnička přeplněna.

V malém centru si s Kačkou kupujeme pohledy a pádíme dál. Po cestě ještě zastavujeme na vyhlídce za vesnicí. Je odsud pěkný výhled i na most, který ostrov spojuje s pevninou.

GoteborgDo Göteborgu, druhého největšího města Švédska, ležícího u ústí řeky Göta, přijíždíme kolem oběda. Parkujeme v centru a Ondráš okamžitě usíná s pusou otevřenou dokořán, stejně jako jeho geny vedle něj - Gabo. My ostatní jim prokazujeme gesto největší a vydáváme se na obhlídku města, abychom jim dopřáli ničím nerušený spánek.

Naše první kroky vedou do info centra, abychom si vyzvedli mapku s turistickými cíli, a zjišťujeme, že nejlepší bude vzít to podél kanálu Rosenlund.

Procházíme kolem divadla Stora Taetern a dále skrz park – Kungsparken. Následně opět přecházíme na druhou stranu kanálu a pokračujeme ke katedrále. Po cestě ještě obdivujeme kalhotovou výzdobu v postranní ulici – holt někde mají zavěšené deštníky, někde výstavu různých typů gaťat – nebo obří teploměr na rohu obchodního domu.

GoteborgKatedrála byla postavena v r. 1633, na místě dočasného kostela, zvaného Gothenburg stave church. I dnešní podoba katedrály spíše připomíná menší kostelík. Není nijak honosná ani zvenku ani zevnitř, nicméně uvnitř je i tak příjemně. Bílé lavice, sloupy s šedého mramoru, jednoduchý lustr, který tvarem připomíná obrácenou nálevku či vystavené díla různých umělců, to se skrývá v jejích útrobách.

Rádi bychom si zašli na věž, podívat se na město z ptačí perspektivy, ale bohužel mají volno až za hodinu. Tolik času my už nemáme.

Kačka se trhá a vrací se k autu, aby vzbudila kluky. Dáváme si sraz u Opery a s Ondrou se vracíme zpět ke kanálu Rosenlund, pozdravit se s humry :-).

GoteborgFiskekyrkan nebo lidově řečeno Feskekörka je rybí trh, v doslovném překladu rybí kostel. Budova prý připomíná gotický kostel, mě to spíš přijde jako domky z filmové vesničky Prasinky, z Harryho Pottera. No každý máme vlastní představivost, ne :-)? Říká se, že tento krytý rybí trh vznikl na popud manželek rybářů, prý aby na podzim a v zimě nemrzly někde u stánků.

Už při vstupu do prostorné haly nás zastihne nezaměnitelný pach ryb a mořských plodů. Procházíme kolem jednotlivých pultů a jen z dálky slintáme nad těmi dobrotami. Dokonce i toho humra jsem viděla. Už dlouho ho chci okoštovat, ale v restauracích za něj chtějí hrozně moc. Tady tak drahý není, ale vařte se s tím :-D. A tak jsem si opět nechala zajít chuť.

Před budovou nás vítá bronzové sousoší rybářů-obchodníků a mlsného pejska, který na rybáře jen smutně kouká a čeká, že snad taky jednu rybičku dostane.

Prodíráme se dál uličkami města až k dalšímu kanálu. Bohužel se nám začíná kazit i počasí. Jakmile přejdeme na druhou stranu, projdeme kolem Tyska Kirkan a ocitneme se na náměstí se sochou Gustava Adolfa Torga – zakladatele Göteborgu, spustí se řádná sprcha. Běžíme se schovat do podloubí vedle radnice a chvíli vyčkáváme, jestli se intenzita deště alespoň trochu nesníží. Na tu chvilku jsme si ani nebrali deštníky, vždyť bylo krásně… ale počasí je i tady zrádné.

GoteborgParádně mokří se belháme k Opeře, která je hned vedle přístavu. Déšť samozřejmě ustal ve chvíli, kdy už jsme byli zmoklí jak slípky, asi usoudil, že už jsme čistí dost… no minulou noc jsme sprchu neměli, tak nám ji chtěl evidentně dopřát, abychom se do ČR vrátili jako lidé.

Budova Opery má tvar lodě, tedy alespoň mě to tak přijde. Stojí v přístavu, hned vedle zastávky trajektu. Naproti je mrakodrap Lilla Bommen, který zase připomíná rtěnku a v podstatě mu nikdo jiný neřekne jinak – má 22 pater a na vrcholu je prý i rozhledna – to už jsme nezkoumali.

Kolem železného oblouku, který má tvar opilé, nakloněné devítky, míříme dovnitř budovy Opery. Moc daleko se však nedostáváme, bohužel, přístup je jen pro ty, co mají vstupenky. Takže ani vysněný záchod bohužel nebude. Po cestě jsem na nic nenarazila, no snad co nejdříve najdeme nějakou benzínku.

Kousek dál potkáváme Kačku s foťákem, která na nás už z dálky mává. Přejeli autem k přístavu, a tak nemusíme celou cestu zpět přes centrum. Ještě se kocháme loďkami, co zde kotví, všichni si zkoušíme obří kormidlo a pak už nasedáme a vyrážíme domů.

KodaňDo Kodaně je to ještě přes 3 hodiny. Opět to bereme přes Malmö, protože přejezd přes most je přeci jen levnější než ten trajekt. A konečně jej uvidím celý. Polovinu minulé cesty jsem prospala. Je to zvláštní, když se řítíte po mostě, za vámi a před vámi není nic než ta cesta a kolem vás moře. Na malém ostrůvku most končí a vy se ponoříte do hlubin tunelu, který vyústí až v Dánsku.

V Kodani už jsem byla před pár měsíci na školení, takže už to tu trochu znám a můžu dělat průvodce. Naviguji tedy řidiče do centra až k zábavnímu parku Tivoli. Tam s Kačkou vyskakujeme a pádíme do infocentra, než nám ho zavřou. Pobraly jsme pár map a brožur a vracíme se šupem k autu, protože je tady zákaz parkování.

Auto necháváme v jedné z postranních uliček mezi kanálem Nyhavn a Amelienborg. Slunce začíná zapadat, takže máme opravdu tak pár desítek minut, než na nás padne tma černoucí.

KodaňVydáváme se na obhlídku, turisticky obdivovaného, kanálu Nyhavn. Tato část Kodaně je pro Dány něco jako pro Čechy Staroměstské náměstí. Je jednou z dominant města. Barevné domky obklopují obě strany nábřeží a pro zpestření atmosféry zde kotví i historické lodě… z některých až čekáte, že vyskáčou piráti. Domky prý nejsou originály, ale kopie dle dochovaných plánů, obrazů nebo fotek. Je tady také spousta restaurací, v podstatě je to tady samá restaurace :-D.

Pokračujeme uličkami k Amelienborgu, což je dánský královský palác – hlavní sídlo dánských králů. Palác je střežen ve dne v noci Královskou gardou, kterou poznáte podle černo-modrých či červeno-modrých uniforem a vysoké beranici z pravé medvědí kůže. Též jsme jich pár viděli, stojí u malých červených buněk, podobných pastelce.

Na osmihranném náměstí uprostřed Amelienborgu stojí jezdecká socha krále Frederika V., který jako by mířil směrem ke katedrále.

KodaňKousek dál k přístavu, za Churchillovým parkem, se nachází okázalá fontána Gefion Springwand, vybudovaná vedle anglikánského kostelíku svatého Albana, prvního britského mučedníka. Voda ve fontáně tryská kolem bohyně Gefiony a jejího volského spřežení. Má ztvárňovat příběh z dánské mytologie, kdy Gifeona proměnila své syny ve voly, aby s nimi zorala co nejvíce půdy za jedinou noc. Půdu ji slíbil švédský král Gylfim. Gifeona však půdu hodila do moře a vznikla krajina s jezerem Vänern.

Míjíme vojenskou pevnost – Kastellet – ve tvaru hvězdy a ženeme se k našemu cíli. Na malou mořskou vílu už téměř padá tma.

KodaňBronzová socha víly zde stojí od r. 1913 a stala se symbolem Dánska. Její podoba je inspirovaná stejnojmenným pohádkovým příběhem od dánského spisovatele Hanse Christiana Andersena, který vypráví příběh o mořské panně, jež se zamiluje do lidského prince a rozhodne se stát člověkem. Mořská víla je usazena na zaobleném balvanu a jakoby vyhlížela osud na mořské hladině.

A zatímco někteří z nás obdivují Kodaň, Ondráš s Míšou strkají nosy do odpadků – po celou dobu obhlídky se totiž baví tím, že z odpadkových košů loví pet-flašky a dokonce se předhánějí, kdo jich najde víc :-D. Tady jsou petky vratné a kluci soutěží, kdo za ně dostane víc dánských korun. V obchodě pak stojí několik minut u mašinky a hází flašku za flaškou. Tolik k dětské radosti.

Padla tma a my se vracíme k autu. Tam nás čeká nemilé překvapení – dostali jsme pokutu za parkování. No Ondráš si s tím ale evidentně nedělá velkou hlavu. Prostě si lístek založí do sbírky k další hromadě a jede se dál :-).

Do ČR se vracíme přes noc a dopoledne už projíždíme hranicemi. Bylo to naprosto senzačních 16 dní. Prozatím jedna z mých TOP dovolených. Jednak krásná místa, hezky zorganizovaný výlet a hlavně parta skvělých lidí. Zažili jsme dobrodružství i strasti (jako urvaná převodovka, píchlá pneumatika), ale vše jsme ve zdraví přežili a máme o čem povídat vnoučatům za pár desítek let :-D.


Vydáno: 20.3.2018 20:45 | 
Přečteno: 368x | 
Autor: Cathia
 | Hodnocení:

Komentáře rss

Přidat komentář >

Nebyly přidány žádné komentáře.

TOPlist
© 2010 - 2017 Cestování - Cathia.cz   •   Design made by Cathia © 2017  •   CMS - Sunlight