Pá 20. září    slaví: Oleg
Kategorie: Road Trip na sever od slunce - 2016

Den 15 – Oslo a hřbitov aut

Vyrážíme do civilizace - Oslo, hlavní město Norska. Opět nám prší, jaké to překvapení. Procházíme tedy město velmi rychle a odpoledne už nadobro opouštíme Norsko a přejíždíme do Švédska, na návštěvu hřbitova - vrakoviště aut.

12.08.2016

Vylézáme do pochmurného dne, které opět slibuje kvalitní sprchu. Včera jsme to zakotvili někde na půl cesty do Osla, takže nás čeká ještě pár hodin jízdy. Balíme věci a nasedáme do dodávky.

OsloS několika bio zastávkami, přijíždíme na začátek Osla něco kolem oběda. Zastavujeme na krátkou obhlídku u jedné z dominant Osla: Nory hýčkaného areálu Holmenkollen, kde se mimo jiné v r. 1952 odehrály zimní olympijské hry.

Areál tady stojí už víc jak století. První závody se zde odehrály již v roce 1892. Od minulého století však prošel rozsáhlou modernizací, přičemž největší zásah byl před ZOH.

Návštěvníci mohou v útrobách skokanskému můstku navštívit nejstarší lyžařské muzeum. My máme čas jen na prohlídku okolí můstku, kde se v letních měsících dá sjíždět na Zipplinu, ale fronta je děsivě dlouhá, takže těch pár šťastlivců akorát sledujeme ze zdola a tiše jim závidíme.

Auty přejíždíme do centra Osla a zastavujeme u Frogner Parku. Bohužel však máme tak 30 minut na jeho projití. Nenašli jsme totiž volná parkovací místa, a tak Ondráš zůstává s Gabem v autě, zaparkovaném nějak „na prasáka“, a my rychle utíkáme na obhlídku.

V tom spěchu stíháme s Ondrou projít jen most, vzhledem k tomu, že se zastavujeme a obdivujeme každou sochu a část. Jiní to vzali šupem a prohlídli si i obelisk, který je tvořen z propletených lidských postav.

Frogner parkFrogner park je rozsáhlým, ale naprosto úžasným místem. Ve svých útrobách skrývá pestrý výběr osudů, vytesaných do žuly nebo zpracovaných do bronzu. Je zde ukryto 192 sousoší, obsahujících téměř 600 figur v životní velikosti – některé i vyšší – které znázorňují všechny fáze lidského života. Jejich jediným autorem je Gustav Vigeland. Na podobě parku pracoval až do své smrti – tedy přes dvacet let.

Nejznámější sochou je rozzuřený chlapeček z bronzu, jehož socha je umístěna přímo na mostě. Jeho popularita je zřejmá i z jeho ošoupané ručky, kterou každý návštěvník stiskne ve své dlani.

Znovu nám ten den začalo pršet, a tak se ubíráme k autům a jedeme víc do centra.

Parkujeme přímo v centru, kousek od radnice a domlouváme si sraz. Na samotné projití města moc času nemáme, jelikož je v plánu ještě švédský hřbitov aut. A tak na nic nečekáme a každý míříme jinam.

S Ondrou se vydáváme nejdřív k radnici. Po cestě nám začalo vydatně pršet, a tak prohlídka interiéru přijde vhod. Rådhuset je výrazná budova z tmavočervených cihel, která mi připomíná spíš nějakou továrnu, asi díky dvěma vysokým věžím. Má však příjemné náměstíčko a bohatý interiér. Vstupujeme do mramorem vykládané haly, jejíž stěny jsou pokryty barevnými freskami. V tomto sále se každoročně uděluje Nobelova cena míru.

Radnice byla otevřena při příležitosti 900. výročí založení Osla a na její stavbě a výzdobě se podílelo mnoho Norských umělců.

OsloNaše další kroky míří k přístavu, kolem kterého se pomalu dostáváme až k budově Opery. Tato budova už na první pohled vyzařuje novotou. Grand Opera, jak jí přezdívají, byla otevřena v r. 2008. Je sídlem Norské státní opery a Baletu. Podle architektů má budova představovat ledovou kru, která se potápí do fjordu. Po zkosených ochozech z bílé žuly a mramoru se dá vyjít až na střechu, odkud je výhled na město.

Procházíme si kousek interiéru, který je naopak vybaven v hnědých barvách. Ani do jednoho ze tří sálů se však nedostaneme, a tak zůstáváme jen v hale. Ondra si ještě vyběhl na střechu, aby se porozhlédl kolem.

Blíží se čas našeho srazu, a tak se pomalu vracíme k autu a doufáme, že cestu zpět najdeme :-). Procházíme centrem a u hlavního vlakového nádraží ještě míjíme obří metalovou sochu tygra, která byla zhotovena k příležitosti 1000 let založení Osla.

U auta jsme mezi prvními, a tak se ještě vydáváme na obhlídku obchodů a hledáme pohledy. Jakmile jsme všichni, opouštíme hlavní město Norska a míříme do Švédska.

Déšť nepolevuje ani k večeru a kapky nám nemilosrdně bubnují do střechy. Opouštíme dálnici a míříme zablácenou cestou k hranicím, které téměř ani nepostřehneme. Náš cíl leží jen pár km dál, schovaný v lese.

Přijíždíme na opuštěné místo, kde v poklidu odpočívá na tisíc aut, pokrytých mechem a trávou. Hřbitov aut, jak se říká největšímu vrakovišti ve švédském Båstnäs. Necháváme auto na, deštěm provlhlé, trávě a vyrážíme na prohlídku.

Hřbitov aut - BastnasTerén je mokrý a bahnitý, a tak vymýšlíme různá opatření, abychom si prohlídku co nejvíc zpříjemnili. S Ondrou nakonec vyrážíme nejen v pláštěnce, ale také s perfektními návleky na botách, které jsme si vyrobili z pytlů na odpadky :-).

Nejdříve procházíme paloučkem, kde jsou auta naskládaná jedno vedle druhého, převážně krásní brouci od Volkswagenu. Poté nás kroky vedou do hlubin lesa, kde odpočívají další skvosty, k některým je téměř nemožné se dostat. Cesta je kluzká a nejednou jsem se málem pozdravila se zeminou tváří v tvář. Auta jsou mnohdy naskládaná na sebe, vedle jsou poházené hory pneumatik. Skrz některá prorůstá strom, další jsou prorostlá lišejníky a stávají se domovem zdejší fauny.

Spousta jich vypadá zachovale, stačí jen nasednout a dupnout na plyn.

Hřbitov aut - BastnasToto místo bývalo poválečným vrakovištěm, které patřilo dvěma bratrům. Dnes je opuštěné, avšak ručně psaná cedule na dveřích jediného domku hlásá, že se nacházíme na soukromém pozemku. Je zde povoleno procházet se mezi auty a fotit. Pokud to jejich stav dovolí, smíme otevírat dveře a prohlížet si interiér, ale vždy je nutné dveře před odchodem zavřít. Nic se nesmí odnášet ani jinak znehodnocovat. No a vstup je samozřejmě na vlastní nebezpečí.

Chystáme se k odjezdu a na příjezdové cestě k nám míří další dodávka. No jen o trochu hezčí a modernější, než ty naše :-). Jsou v ní děcka z Dánska, které se také chystají projet Norsko. Vyměňujeme si pár postřehů, přeje šťastnou cestu a míříme dál.

Norsko jsme nadobro opustili a zůstáváme ve Švédsku. Popojíždíme ještě pár kilometrů dál a hledáme nějaký nocleh. Nakonec už za tmy nacházíme plac poblíž Skygerrak fjordu – Dynestrand rasteplass. Je tam vyhlídka na fjord, dole záchody a pár míst na postavení stanu. Jsme už hrozně unavení a dlouho hledáme nějaký volný plácek, nakonec stavíme stan vedle nějaké jiné dodávky a doufáme, že nás ráno nezajede :-). Děcka ještě vytahují polní kuchyni a chystají se vařit, ale já už jsem ráda, že můžu zalehnout a pohroužit se do Limbu.


Vydáno: 20.3.2018 20:37 | 
Přečteno: 386x | 
Autor: Cathia
 | Hodnocení:

Komentáře rss

Přidat komentář >

Nebyly přidány žádné komentáře.

TOPlist
© 2010 - 2017 Cestování - Cathia.cz   •   Design made by Cathia © 2017  •   CMS - Sunlight